Warning: session_start() [function.session-start]: Cannot send session cookie - headers already sent by (output started at /data/solar-elektron.cz/www_data/www/yes.php:1) in /data/solar-elektron.cz/www_data/www/yes.php on line 7

Warning: session_start() [function.session-start]: Cannot send session cache limiter - headers already sent (output started at /data/solar-elektron.cz/www_data/www/yes.php:1) in /data/solar-elektron.cz/www_data/www/yes.php on line 7
SolarElektron Czech s.r.o
   

 



Daňové zákony a pojištění

Sluneční elektrárny jsou obnovitelným (podporovaným) zdrojem energie na obdobně jako malé vodní elektrárny, větrné elektrárny a podobně. Provoz sluneční elektrárny je podnikáním podle zvláštního předpisu (podle Energetického zákona, č. 91/2005Sb.) a na tuto činnost je nutné mít licenci Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Licence je obdobou živnostenského listu, opravňuje k podnikání v daném oboru. V případě, že tuto činnost začne vykonávat osoba, která doposud nebyla podnikatelem, ERÚ jí zprostředkuje přidělení IČO. Další nutnou podmínkou provozu sluneční elektrárny jsou obchodní smlouvy s provozovatelem distribuční soustavy (ČEZ, E.ON, PRE), na základě kterých pak provozovatel sluneční elektrárny fakturuje distribuční společnosti vyrobenou energii. Dodávky energie do distribuční sítě pak mohou probíhat ve dvou základních režimech, v režimu výkupní ceny, tj. v případě, že provozovatel dodává veškerou produkci do distribuční sítě, nebo v režimu tzv. zelených bonusů, tj. v případě, že provozovatel vyrobenou energii spotřebovává a do distribuční sítě dodává pouze přebytky – za spotřebovanou energii dostane provozovatel elektrárny od distributora zaplacený zelený bonus, za dodané přebytky pak zelený bonus a platbu za tržní cenu silové energie (v současnosti cca 0,1 Kč/kWh).

 

Podvojné účetnictví nebo daňová evidence?

Během let 2006 až 2008 daňoví poradci běžně radili svým klientům, aby k příjmům ze slunečních elektráren vedli pouze daňovou evidenci, která je oproti podvojnému účetnictví jednodušší a provozovatel si bez problémů může tuto evidenci vést sám. Daňová evidence je pouhý soupis příjmů, výdajů, závazků a majetku, který nemá zákonem přesně stanovenou formu, proto lze za daňovou evidenci považovat například jednoduchou tabulku v počítači nebo v papírové podobě. Naopak podvojné účetnictví je zákonem přesně definováno a na vedení účetnictví je zpravidla nutné si zaplatit daňového poradce nebo účetního, který dané problematice rozumí. V energetickém zákoně platném do konce roku 2010 však byl odstavec, který držiteli licence na výrobu elektřiny ukládal povinnost stát se účetní jednotkou a to jinými slovy znamenalo automatickou povinnost vést podvojné účetnictví. Tato povinnost byla zvláštním zákonem (č. 155/2010 Sb.) zrušena s cílem snížit administrativní zátěž podnikatelů od 1.8. 2010.


Tím však neskončily komplikace pro provozovatele, jejichž licence nabyla právní moci před 1.8. 2010. Část těchto provozovatelů totiž povinnost vést podvojné účetnictví vědomě či nevědomě ignorovala, jiná část majitelů elektráren podvojné účetnictví vést poctivě začala. Pro OSVČ byla velmi problematická povinnost začít vést podvojné účetnictví i pro ostatní své podnikatelské činnosti, tedy z titulu vlastnictví elektrárny jim automaticky vznikla povinnost vést podvojné účetnictví i pro hlavní předmět svého podnikání a s tím spojená povinnost inventarizace majetku a skladových zásob.


Dalo by se říci, že v mírné výhodě jsou ti provozovatelé elektráren, kteří podvojné účetnictví vést nezačali. Při daňové kontrole sice úředníci mohou provozovateli vytknout fakt, že v minulosti nesplnil zákonnou povinnost, nicméně je v tomto ohledu vzhledem k uvedenému zrušení této povinnosti možné předpokládat jistou shovívavost daňových úřadů. Za nesplnění povinnosti vést podvojné účetnictví hrozí pokuta do výše 3% z úhrnu rozvahy brutto, u provozovatelů elektráren tedy cca 3% z pořizovací ceny elektrárny.


Pokud jste začali vést podvojné účetnictví, pak vám sice nehrozí žádná pokuta od daňového úřadu, máte však zákonem předepsanou povinnost vést podvojné účetnictví po dobu minimálně 5 let od jeho zahájení, až pak můžete přejít na daňovou evidenci.


Osvobození od daně z příjmu

Sluneční elektrárny jsou obnovitelným zdrojem energie, z tohoto titulu měly do konce roku 2010 tu výhodu, že příjmy z provozu elektrárny byly zákonem osvobozeny od daně z příjmu, a to v roce, kdy byla elektrárna poprvé uvedena do provozu a v pěti letech bezprostředně následujících (1+5). Osvobození bylo novelou Zákona o daních z příjmů zrušeno, osvobozeny tak budou naposledy příjmy plynoucí provozovateli elektrárny z kalendářního roku 2010. Veškeré přímy plynoucí provozovateli elektrárny od 1.1. 2011 již musí být řádně zdaněny!


Nárok na osvobození vzniká automaticky, není nutné o osvobození žádat. Pokud jste v roce 2010 měli pouze příjmy ze zaměstnání (závislé činnosti) a jste podnikatelem pouze z titulu provozování sluneční elektrárny, pak nemusíte za rok 2010 vůbec podávat daňové přiznání. Tato výhoda se však netýká OSVČ.


Zrušení daňových prázdnin pro provozovatele OZE bylo mimo jiné v březnu 2011 napadnuto skupinou senátorů u ústavního soudu pro retroaktivitu tohoto opatření a pro absenci přechodných ustanovení. Výsledek této ústavní stížnosti lze očekávat ve druhé polovině roku 2011.


Daňové odpisy

Do oblasti odpisů slunečních elektráren přišly s rokem 2011 velmi rozsáhlé změny. V Zákoně o daních z příjmů se v §30b zavedla zvláštní kategorie odpisů pro hmotný majetek využívaný k výrobě elektřiny ze slunečního záření. Doba odpisování se stanovuje pevně na 20 let, resp. na 240 měsíců od uvedení do provozu, ruší se možnost přerušit odpisování a dále se ruší právo odpisování vůbec nezahájit. Odpisovat je možné pouze rovnoměrně.


Pokud byla elektrárna uvedena do provozu před rokem 2011 a k 1.1. 2011 nebylo zahájeno odpisování, pak k 1.1. 2011 vzniká povinnost odpisování elektrárny zahájit. Platí stejná pravidla, jako by byla elektrárna zařazena do majetku k 1.1. 2011, tdy rovnoměrné odpisování po dobu 240 měsíců.


Pokud již byl majetek před rokem 2011 odpisován, pak od 1.1. 2011 se odpisuje ze zůstatkové ceny majetku ke konci roku 2010. Doba odpisování (240 měsíců) se sníží o počet měsíců, po které byl majetek odpisován k 1.1. 2011. Výše měsíčního odpisu se pak stanoví podle vzorce (zůstatková cena / (240 - počet odpisovaných měsíců)).


Daň z příjmu a náklady

Provozování fotovoltaické elektrárny je příjem z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, konkrétně se jedná o podnikání podle zvláštního předpisu, kterým je Energetický zákon. Tato činnost je v Zákoně o daních z příjmů definována v §7. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy z provozu sluneční elektrárny, tyto příjmy se však snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Provozovatel solární elektrárny má dvě možnosti, jak bude vykazovat náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů - buďto tyto náklady vykazuje ve skutečné výši, nebo výdajovým paušálem, který pro tento typ podnikání činí 40% příjmů.


Pokud jsou náklady vykazovány ve skutečné výši, pak se do těchto nákladů započítávají především odpisy a dále veškeré výdaje, které provozovatel prokazuje fakturami, účtenkami a pokladními doklady. Vynaložené výdaje musí přímo souviset s podnikáním, pokud je například počítač částečně využíván pro účely provozování elektrárny a částěčně pro soukromé účely, pak je možné tyto výdaje jako náklad uplatnit pouze v takovém poměru, v jakém jsou použity pro účely podnikání.


Náklady je možné vykazovat i pomocí 40% paušálu, v takovém případě v daném roce automaticky propadají odpisy a není třeba řešit účtenky a faktury, kterými budou náklady prokazovány, nezaniká však povinnost vést daňovou evidenci. Uplatnění výdajového paušálu tedy znamená, že si provozovatel stanoví výši nákladů jako 40% z dosažených příjmů. Tato možnost je poplatníkům umožněna pro zjednodušení administrativy spojené s podnikáním. Každý podnikatel má v každém zdaňovacím období možnost si vybrat, jakým způsobem bude uplatňovat náklady, zda ve skutečné výši nebo výdajovým paušálem. Tato volba je závislá na tom, který z výše uvedených způsobů je pro poplatníka v daném roce výhodnější.


Sazba daně z příjmu činí 15% pro fyzické osoby a 19% pro právnické osoby.


Zdravotní pojištění

U zdravotního pojištění se rozlišuje, zda provozování solární elektárny je pro OSVČ příjmem hlavním nebo vedlejším. U OSVČ s hlavním příjmem z provozování FVE se zdravotní pojištění platí v minimální výši 1.601 Kč (2010) resp. 1.670 Kč (2011) měsíčně, a to formou měsíčních záloh splatných vždy mezi 1. a 20. dnem následujícího kalendářního měsíce. Skutečná výše pojistného se vypočítá podle vzorce:
roční pojistné = (příjmy - výdaje) * 0,5 * 0,135
Provozovatel elektrárny, který má FVE jako hlavní zdroj příjmu pak platí buďto minimální pojistné, případně pojistné vypočítané podle vzorce výše, podle toho, která částka je vyšší. Měsíční zálohy pojistného se pak stanoví jako 1/12 ročního pojistného.


U provozovatelů, kteří mají fotovoltaickou elektrárnu jako vedlejší zdroj příjmů se platí pouze pojistné podle výše uvedeného vzorce, minimální pojistné se na tyto provozovatele nevztahuje.


Sociální pojištění

Stejně jako u zdravotního pojištění, i zde se rozlišuje, zda je sluneční elektrárna pro jejího provozovatele příjmem hlavním nebo příjmem vedlejším. U OSVČ s hlavním příjmem z provozování FVE se sociální pojištění platí v minimální výši 1.731 Kč (2010) resp. 1.807 Kč (2011) měsíčně, a to formou měsíčních záloh splatných vždy mezi 1. a 8. dnem následujícího kalendářního měsíce. Skutečná výše pojistného se vypočítá podle vzorce:
roční pojistné = (příjmy - výdaje) * 0,5 * 0,292
Provozovatel elektrárny, který má FVE jako hlavní zdroj příjmu pak platí buďto minimální pojistné, případně pojistné vypočítané podle vzorce výše, podle toho, která částka je vyšší. Měsíční zálohy pojistného se pak stanoví jako 1/12 ročního pojistného.


U provozovatelů, kteří mají fotovoltaickou elektrárnu jako vedlejší zdroj příjmů se platí pouze pojistné podle výše uvedeného vzorce, a to pouze tehdy, pokud v daném roce podnikatelův základ daně (příjmy - výdaje) dosáhl alespoň částku 56.901 Kč (2010) resp. částku 59.374 Kč (2011). Jinak se sociální pojistné platit nemusí.


Daň z přidané hodnoty

Při pořízení slunečních elektráren instalovaných na objekty určené k bydlení (rodinné domy, bytové domy atp.) je možné dodavatelem technologie uplatnit v souladu s §48a Zákona o dani z přidané hodnoty sníženou sazbu DPH 14%. Jedná se o výjimku pro tzv. stavby sociálního bydlení, která se vztahuje na rodinné domy o celkové podlahové ploše do 350m čtverečních a pro bytové domy, ve kterém jsou pouze byty o výměře do 120m čtverečních. Tato výjimka bude platit do konce roku 2012.


DPH se zahrne do vstupní ceny pro účely odpisování zařízení u subjektů, které nejsou plátcem DPH a tudíž nemohli uplatnit odpočet DPH při pořízení sluneční elektrárny. Plátci DPH mají na odpočet DPH nárok, DPH jim bude vráceno daňovým úřadem a proto do vstupní ceny pořizovaného majetku se DPH nezahrnuje.


Podnikatel má právo stát se plátcem DPH, pokud daňovému úřadu zdůvodní účelnost tohoto kroku pro své podnikání. Podnikatel má naopak povinnost zaregistrovat se u místně příslušného finančního úřadu jako plátce DPH v případě, že jeho obrat za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců překročil sumu 1.000.000 Kč. Pokud nepřekročí obrat 10.000.000 Kč za kalendářní měsíc, bude plátcem čtvrtletním (daňové přiznání k DPH 4x za rok), v opačném případě bude plátcem měsíčním.


Neplátce daně fakturuje za elektřinu částky bez DPH, tedy v takové výši, v jaké byly vyhlášeny Energetickým regulačním úřadem. Plátce DPH bude zelené bonusy, výkupní cenu a částky za přebytky dodané do distribuční sítě fakturovat tak, že ke stanovené ceně  připočte DPH ve výši 20%.


Plátci DPH jsou povinni odvádět daň i za vlastní spotřebu rodinného domu. Daňová povinnost  za vlastní spotřebu se vypočítá z ceny elektřiny, kterou by získal provozovatel prodejem  této elektřiny do distribuční sítě (i když ji do distribuční sítě vůbec nedodal, nýbrž si ji spotřeboval). DPH za vlastní spotřebu se tedy stanovuje z ceny, za kterou prodává provozovatel přebytky do sítě. Tento způsob zdaňování vlastní spotřeby je nutné provádět v případě, že byl při pořízení FVE proveden kompletní odpočet DPH na vstupu.


Komunikace s úřady

Provozování sluneční elektrárny generuje příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§7 ZDP) a tyto jsou předmětem daně z příjmu, tudíž je třeba každý rok ve stanovené lhůtě podat daňové přiznání a zaplatit vypočtenou daň. Daňové přiznání a platba daně by měl provozovatel provést nejpozději k 31.3 následujícího kalendářního roku. Pro příjmy z podnikání dle zvláštního předpisu je v daňovém přiznání vyhrazena zvláštní příloha, daňové přiznání může pro provozovatele za úplatu zpracovat daňový poradce. Pokud si na podání daňového přiznání sjednal služby daňového poradce, pak se termín podání daňového přiznání a úhrady daně posouvá na 30.6 následujícího kalendářního roku. Kromě daňového přiznání musí poplatník podat přehled příjmů Okresní správě sociálního zabezpečení a na svoji zdravotní pojišťovnu.


Za účelem podání daňového přiznání může být vhodné využít služeb daňového poradce. Běžná sazba daňového poradce za jednu hodinu odborné práce se pohybuje od 150,- do 700,- Kč. Za vypracování daňového přiznání je předpokládaná částka 1.000,- až 2.500,- Kč podle složitosti.


Po získání licence na výrobu elektřiny by se měl novopečený podnikatel zaregistrovat u těchto institucí:
- finanční úřad, do 30 dnů
- OSSZ, do 8 dnů
- zdravotní pojišťovna, do 8 dnů

 


 
TOPlist


Slunce je všem dostupný, ekologický zdroj energie, který je tu pro nás všechny zcela zdarma. Naše společnost se zabývá montáží a servisem fotovoltaických elektráren, které Vám pomohou využít tuto jedinečnou příležitost, jenž nám Slunce nabízí. Důležité je také to, že tato energie je mezi investory čím dál populárnější, protože fotovoltaické systémy patří k nejperspektivnějším a nejšetrnějším technologiím výroby energie.

V solární technice přichází veškerá využitelná energie ze Slunce. Množství sluneční energie, která každoročně dopadne na povrch Země je 5000 krát větší, než veškerá potřeba světové energie, proto se vyplácí podle možností hledat, jak vyřešit alespoň část našich energetických problémů s použitím této nadměrné nabídky.

Slunce je centrální hvězdou v našem planetárním systému. Bez Slunce by nebyl na zemi možný život. Slunce má průměr 1 392 000km, teplota jeho povrchu se pohybuje mezi 5700K až 6000K. Zdrojem energie Slunce je jádrová syntéza, kdy se vodík přeměňuje na hélium. Každou vteřinu se 4000 tun hmoty Slunce přemění na energii, která se vyzáří do okolního vesmíru, přičemž na Zemi dopadne přibližně 45 miliardtin celkové vyzářené energie Slunce. Spektrálně složené sluneční záření se pohybuje od rentgenové oblasti až po rádiové vlny.

Sluneční energie dopadá na Zemi ve značně zředěné formě. Na hranici zemské atmosféry je to 1350W na čtvereční metr = tzv. sluneční konstanta. Při průniku zemskou atmosférou se část této energie odrazí a pohltí, takže na povrch Země dopadne maximálně 1000W na čtvereční metr ve formě přímého a difúzního záření. Difúzní složka vzniká rozptylem přímého světla na oblacích a nečistotách v ovzduší a odrazem od terénu, difúzní složka slunečního záření mimo jiné způsobuje, že se nebe zdá modré.

Mimo malé energetické hustoty se sluneční záření vyznačuje též značnou časovou a oblastní nerovnoměrností. V letním půlroce dopadne na zem přibližně 75% z celoročního globálního záření, navíc jsou velké rozdíly v závislosti na geografické poloze, dokonce i v rámci samotné České republiky jsou určité rozdíly mezi jednotlivými regiony. Průměrný počet hodin solárního svitu (bez oblačnosti) se v ČR pohybuje v rozmezí 1400h/rok až 1700h/rok. Nejmenší počet hodin má severo-západ území, směrem na jiho-východ počet hodin narůstá. Lokality se od sebe běžně liší v průměru o +-10%, v oblastech se silně znečištěnou atmosférou nebo v oblastech s vysokým výskytem inverzí je nutné počítat s poklesem globálního záření o 5-10%. Pro oblasti s nadmořskou výškou od 700 do 2000 m.n.m. je možné počítat s 5% nárůstem globálního záření. Na Zemi dopadne za rok v našich podmínkách průměrně 950kWh - 1100kWh energie.

Sluneční energii lze použít pro účely výroby tepla (fototermika) nebo pro výrobu elektrické energie (fotovoltaika). U tepelných solárních soustav pak pro ohřev teplé užitkové vody (dále jen TUV), přitápění objektů a ohřevu bazénové vody. Vyrábět elektřinu lze pro účely vlastní spotřeby v místech, kde není rozvodná síť, nebo ji za účelem zisku prodávat distributorům elektrické energie.

Solární panely

Fotovoltaické elektrárny

Fotovoltaika

Solární elektrárny

Fotovoltaické panely

Solární ohřev vody

Solární kolektory

Solární systémy

Olomouc, Prostějov, Šumperk, Jeseník, Svitavy

Fotovoltaické systémy